Může ti kamarádství s Trumpem vydělat miliony? Insider trading, manipulace trhu a síla informací
- Martin Zak
- před 20 hodinami
- Minut čtení: 7
Je patnáct minut před veřejnou zprávou prezidenta. A na trzích proběhnou obrovské obchody v hodnotě stovek milionů dolarů ve směru trhu, který za pár minut udá právě prohlášení prezidenta. Na Wall Street se občas říká, že trh ví všechno. Jenže někdy to zní méně jako metafora a více jako varování. V tomto článku se podíváme na podezřelé obchody s ropou, na ovlivňování trhů a informační výhody nejen v dnešní době, ale i v historii.

Podezdřelé obchody s ropou a informace od Donalda Trumpa
V pondělí ráno, krátce před zveřejněním příspěvku Donalda Trumpa na síti Truth Social, se na trzích odehrálo něco, co dnes budí otázky daleko za hranicemi běžné spekulace. Patnáct minut před prezidentovým oznámením o „produktivních“ jednáních s Iránem se náhle objevily mimořádně velké sázky na pokles ceny ropy a růst amerických akcií. Pak přišla zpráva. A trhy se pohnuly přesně tím směrem. Náhoda? Instinkt zkušeného obchodníka? Nebo někdo věděl dopředu, co zazní?
Pojďme se podívat na tuto situaci víc detailně. Bylo krátce před sedmou ráno amerického času. Obvykle ospalé obchodní pásmo, žádná mimořádná makrodata, impulsy, nebo vyjádření centrálních bank. A přesto se v 6:49 ráno rozsvítily obrazovky traderů. Na futures kontraktech navázaných na ropu WTI Crude Oil a Brent Crude Oil vyskočily objemy obchodů do neobvyklých výšin. Současně se objevila aktivita také na futures indexu S&P 500. Podle mediálních analýz šlo v souhrnu o pozice odpovídající přibližně 580 milionům dolarů nominální hodnoty. Směr těchto obchodů byl jednoduchý:
ropa dolů
akcie nahoru
O patnáct minut později zveřejnil prezident zprávu o konstruktivních rozhovorech s Íránem a odložení útoků na energetickou infrastrukturu, což mělo na trhy jasný dopad.
Ropa okamžitě oslabila. Akcie posílily.
Finanční trhy jsou citlivé na geopolitiku. Konflikt na Blízkém východě obvykle žene cenu ropy vzhůru. V tomto případě je cena ropy ovlivněna hodně, protože přes Hormuzský průliv proudí cca 20% světové produkce ropy. Náznak uklidnění situace naopak znamená menší rizikovou prémii, tedy tlak na pokles cen energií a úlevu pro akcie. To jsou základní ekonomické principy, o kterých se běžně ví. Co ale nevědí všichni zároveň, je okamžik, kdy prezident Spojených států takovou informaci zveřejní. A právě v tom je jádro celé věci. Pokud někdo otevřel velké pozice v hodnotě stovek milionů dolarů jen čtvrt hodiny před zveřejněním konkrétní zprávy, která trhy pohnula očekávaným směrem, pak existují dvě realistické možnosti:
- šlo o mimořádně šťastný odhad
- někdo měl neveřejnou informaci
Na trzích se druhé možnosti říká insider trading. Podezření nezůstalo jen mezi tradery. Ve Washingtonu se začaly ozývat otázky, kdo přesně tyto obchody zadal a zda někdo z okolí Bílého domu nemohl informace zneužít. Veřejně se ozval například Chris Murphy, který vyzval k objasnění, zda za transakcemi nestál někdo napojený na administrativu. Bílý dům podle dostupných vyjádření odmítl jakékoli nezákonné obohacování státních úředníků na neveřejných informacích. Otázkou ale zůstává něco jiného: bude někdo skutečně hledat odpovědi? Instituce, které by běžně podobný případ zkoumaly - U.S. Securities and Exchange Commission a Commodity Futures Trading Commission.. se k věci veřejně nevyjadřovaly.
Případ ukazuje ještě hlubší problém dnešní doby. Jediný příspěvek na sociální síti může během sekund přesunout miliardy dolarů. Prezidentův účet už není jen komunikační nástroj. Je to tržní mechanismus. Kdo zná obsah zprávy předem, nedostává jen informaci. A čím častěji se politika přesouvá na sociální sítě, tím cennější je přístup do zákulisí: kdo píše text, kdo ho schvaluje, kdo ví čas zveřejnění, kdo je v místnosti. O této kauze napsaly zdroje jako například Reuters, Bloomberg atd. Asi nikdy nezjistíme přesné informace a vysvětlení, můžeme si z toho ale něco vzít. I když je Insider trading špatný, ukazuje jak ohromnou sílu mohou mít informace a kontakty. Proto v rámci investování, rozvoje podnikání, nebo i v rámci seberozvoje je klíčové rozvíjet a shánět know how a navazovat vztahy s důležitými lidmi. Investice do tvých kontaktů a informací by ve tvém investičním portfoliu neměla chybět.
Nemovitostní krize 2008 a kdo na ní vydělal balík? Michael Burry
Pojďme se podívat dál na sílu informace zpátky do minulosti do roku 2008. Budeme se teď bavit o dalším příběhu, a to o příběhu Michaela Burryho, který viděl to, co ostatní ne.
Burry dokázal rozpoznat kolaps amerického hypotečního trhu dříve než banky, média i většina profesionálních investorů. Michael Burry byl lékař, který se později začal naplno věnovat investování. Nebyl typickým člověkem z Wall Street. Nespoléhal na popularitu, kontakty ani módní názory trhu. Jeho hlavní zbraní byla detailní analýza dat a schopnost jít hluboko do problémů, které ostatní přehlíželi. Pár let před kolapsem studoval americké hypoteční produkty a zjistil, že velká část úvěrů je extrémně riziková. Banky půjčovaly lidem bez dostatečných příjmů, s proměnlivými sazbami a často bez reálné schopnosti splácet. Tyto hypotéky byly baleny do složitých investičních produktů a prodávány jako bezpečné na finančních trzích. Hypotéky byly prodávány v balíčcích jako hypoteční dluhopisy s falešným ratingem a později ještě na tyto dluhopisy by navázány dluhové obligace, které špatné hypotéky ještě víc zakryly. Tyto investiční nástroje kupoval celý svět - penzijní fondy, banky, pojišťovny atd.

Burry pochopil, že celý systém stojí na iluzi. Pokud začnou lidé nesplácet a ceny nemovitostí přestanou růst, řetězec se zlomí. Lidem se totiž zvyšovaly úrokové sazby a byli předlužení a dluhy nebyly dostatečně kryté cenami nemovitostí. Rozhodl se proto vsadit proti trhu pomocí derivátů - CDS kontraktů, které pro něj otevřely na míru banky jako Goldman Sachs a Deutsche Bank. Burry tyto deriváty zobchodoval penězi od jeho investorů, kteří v průběhu vývoje situace zuřili. Někteří chtěli odejít, bankéři ho považovali za blázna a dlouhé měsíce vypadal jako člověk, který se mýlí. Jeho fond postupně připisoval ztráty, jenže v roce 2008 přišla Global Financial Crisis a hypoteční systém se zhroutil. Burry přelstil celý trh a vydělal stovky milionů dolarů. Ještě důležitější ale bylo jeho poselství: největší příležitosti často vznikají tam, kde většina lidí nechce vidět problém.
Jak dav porazil Wall Street - Gamestop
Rok 2021 přinesl jeden z nejneobvyklejších momentů moderních trhů. Akcie GameStop, firmy prodávající videohry v kamenných obchodech, se staly centrem finanční revolty drobných investorů proti hedge fondům.
GameStop byl dlouhodobě považován za firmu v úpadku. Mnoho profesionálních investorů věřilo, že její obchodní model nemá budoucnost, a proto na pokles akcií vsadili prostřednictvím short pozic. Některé fondy byly zainvestovány extrémně agresivně. Na internetovém fóru si drobní investoři všimli, že množství short pozic je mimořádně vysoké. Pochopili, že pokud začnou masivně nakupovat akcie, mohou vyvolat short squeeze, což je situace, kdy shortaři musí nakupovat zpět za rostoucí ceny. To se přesně stalo. Cena akcií během krátké doby explodovala z desítek dolarů na stovky. Hedge fondy utrpěly miliardové ztráty a některé musely být zachraňovány kapitálem zvenčí. Případ měl i politický a společenský rozměr. Mnoho retail investorů tvrdilo, že nejde jen o peníze, ale o symbolický boj proti elitám Wall Street. Když některé platformy omezily nákup akcií během největšího růstu, vyvolalo to další vlnu emocí. GameStop ukázal novou realitu finančních trhů. Internetové komunity dokážou koordinovat kapitál a pozornost v rozsahu, který byl dříve nemyslitelný. Zároveň připomněl, že když do trhu vstoupí emoce, identita a bojový příběh, klasické modely oceňování přestávají fungovat. Nebyl to jen příběh jedné akcie. Byl to střet starého finančního světa s novou digitální silou davu.
Polymarket a výdělek díky fénu
Teď nejde o investování, ale o kuriózní případ čerstvý pár dní, který se stal na Polymarketu, což je platforma, kde si lidé mohou vsadit v podstatě na cokoliv, Jestli řekne prezident u příštího poslovu nějaké konkrétní slovo, jestli bude na konci dubna Bitcon pod, nebo pod hranicí 80 000 $, nebo třeba jestli dosáhne teplota v Paříži v konkrétní den 22 stupňů. A tu poslední sázku uzavřel sázkař, který si sázku pojistil tím, že si našel meteorologický senzor, jenž dodává data polymarketu a tento senzor ve večerních hodinách nahřál elektrickým fénem. Vydělal na tom desítky tisíc dolarů, ale nyní je na něj podáno trestní oznámení od meteorologické stanice a jak se k tomu postavil Polymarket zatím nevím.
Kauza ovlivňoání sázek fotbalu v ČR
Druhý případ ovlivňování sázek se aktuálně řeší na poli fotbalu České republiky, kterou média označují za největší zásah proti manipulaci zápasů v historii země. Národní centrála proti organizovanému zločinu společně s Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci zadržela desítky osob a obvinila více než třicet lidí kvůli podezření z účasti v organizované skupině, podvodů, úplatkářství a ovlivňování sportovních utkání za účelem sázení. Vyšetřování se týká zejména nižších soutěží, kde je menší mediální dohled a zároveň slabší finanční zázemí hráčů i klubů, což zvyšuje zranitelnost systému. Podle zveřejněných informací měla jedna z hlavních větví vést přes Brno, kde měli lidé napojení na klub organizovat domluvené výsledky a motivovat hráče finančními odměnami v řádu stovek až tisíců eur za „zařízený“ průběh utkání. V některých případech mělo jít o schválně pasivní výkon, domluvené penalty, vlastní góly nebo cílené ovlivnění počtu branek. Výnosy pak měly plynout ze sázek uzavíraných přes zahraniční trhy, kde lze sázet vysoké objemy a méně nápadně než u běžných evropských sázkových kanceláří. Oba případy jsou fascinující paralerou k finančním trhům - místo hledání správné predikce se aktéři snaží změnit samotný výsledek události, na kterou je vypsaný kurz. Nejde tedy o lepší analýzu nebo schopnost předvídat, ale o přímý zásah do reality, který promění sportovní utkání v nástroj nekalého výdělku.
Pokus o ovládnutí trhu komodit a následný Silver Thursday
Pojďme se podívat na poslední příběh, který ukazuje na to, že přílišná chamtivost se nevyplácí! Na konci 70. let se odehrál jeden z nejodvážnějších pokusů o manipulaci komoditního trhu v moderní historii. Hlavními aktéry byli Nelson Bunker Hunt a William Herbert Hunt, dědicové ropného bohatství z Texasu. Bratři Huntové se obávali inflace a oslabování dolaru. Hledali způsob, jak ochránit majetek, a zvolili drahé kovy, zejména stříbro. Zpočátku šlo o logickou investici. Jenže postupně začali nakupovat v takovém rozsahu, že jejich kroky začaly ovlivňovat celý světový trh.
Nakupovali fyzické stříbro, futures kontrakty a další pozice. Společně s partnery ovládali obrovské množství světových zásob. Cena stříbra díky tomu vzrostla z přibližně 6 dolarů za unci na téměř 50 dolarů začátkem roku 1980. Na trhu vznikla horečka. Veřejnost věřila, že cena poroste dál. Média o stříbru psala každý den a mnoho lidí naskakovalo do trendu pozdě, když už byl růst téměř u konce.
Pak ale zasáhly burzy a regulátoři. Byla zpřísněna pravidla pro obchodování na úvěr a omezeny některé spekulativní pozice. Trh ztratil dynamiku a přišla panika. Cena stříbra se zřítila během krátké doby o desítky procent. Den známý jako „Silver Thursday“ přinesl Huntům obrovské ztráty, dluhy a konec jejich dominance. Z lidí, kteří chtěli trh ovládnout, se stali symboly přehnané chamtivosti a rizika. Tento případ ukazuje důležitou pravdu: i když máte obrovský kapitál, nemáte plnou kontrolu nad trhem. Jakmile se změní pravidla, likvidita nebo nálada investorů, i zdánlivě neporazitelná pozice se může během chvíle změnit v katastrofu.



