top of page
Obrázek autoraMartin Zak

Snižování úrokových sazeb a výnos státních dluhopisů (Investiční příležitost)

Aktualizováno: 10. 5. 2023

V tomto článku se dočteš o velmi zajímavém tématu – Snižování úrokových sazeb a výnos státních dluhopisů. Zavítáme tedy do ekonomie, dluhopisů, počítání, fondů kolektivního investování, daňových výhod a vypadne nám z toho jedna z nejzajímavějších konzervativních investic dekády. Bude to trochu náročnější téma. Pokud tedy s Investicemi ještě nejsi úplně kámoš, tak ti doporučuji si například přečíst tento článek, a nebo si poslechnout tyto podcasty: epizoda 4, epizoda 5 a epizoda 7.


Jak funguje ekonomika?

Začnu asi tím, že zmíním základy ekonomie, které nás budou během celého článku provázet. Jak možná víš, tak v naši tržní ekonomice je vše založeno na nabídce a poptávce. Vždy je někdo, kdo prodává a chce prodat za co nejvyšší cenu a pak je někdo kdo kupuje a ten chce koupit za co nejnižší cenu. Vždy je to tedy o nějakém kompromisu a za běžné situace je realizovaná cena cca stabilní. Jsou ovšem vlivy, které budou občas ovlivňovat obě strany a ty ovlivní prodávající k prodeji pod cenou, nebo kupující ke koupi za vyšší cenu, než byli do teď ochotní zaplatit. Můžeme si to ukázat na nějakém reálném příkladu třeba z doby kterou jsme všichni zažili – z koronavirové krize. Před vypuknutím epidemie byla dezinfekce na ruce běžné zboží, které nikoho ničím nepřekvapilo ani nezaujalo. Ve chvíli, kdy vypukla epidemie, a především z toho zapříčiněná panika, tak chtěl dezinfekci kupovat každý. Nicméně prodávající na to nebyli připraveni a samozřejmě zásoby nebyly nekonečné. Extrémně tedy vzrostla poptávka, ale byla malá nabídka. Díky tomu se cena vyšplhala na několikanásobek ceny, na kterou byly obě strany zvyklé. Prodávající si mohli dovolit cenu takto zvýšit, protože věděli, že je poptávka tak velká, že se najde dost kupujících, kteří boudou ochotni zaplatit i takto vysoké částky. V průběhu tohoto stavu se držela cena této komodity velmi vysoko, začala se ve velkém vyrábět a postupně měl dezinfekci doma každý a firmy nakupovaly velké zásoby. Co se ale stalo potom? Když panika i epidemie ustoupily, tak po dezinfekcích opadl zájem. Lidi zase začali řešit běžný život, a i když výrobci dodávali zvýšenou produkci dezinfekcí, tak už nebyli kupci. Najednou se karty obrátily. Byla velká nabídka ale malá poptávka. Z toho důvodu začaly ceny klesat, a dokonce se firmy dezinfekcí začaly zbavovat. Běžně jste někde mohli dostat jako pozornost ke svému nákupu dezinfekci zdarma. Podnikatelé, kteří si nakoupili drahé zásoby se dezinfekce najednou potřebovali zbavit, protože jim byla k ničemu. A takhle to funguje se vším každý den, samozřejmě v menší míře. Můžeme vidět, jak se hýbe kurz měny, jak se hýbe cena nemovitostí, jak se hýbe cena potravin v obchodě, cena dalších komodit atd…Vše je o nabídce a poptávce.

Reposazby ČNB

To byla první část skládačky. Teď potřebujeme pochopit další část a tou jsou reposazby České národní banky. Jak víš, tak Česká národní banka zvýšila v průběhu minulého roku razantně reposazby, a to má přímý vliv na to, jak jsou drahé hypotéky a úvěry obecně. Pojďme si vysvětlit co s tím vším souvisí. Když to trochu zjednoduším, tak ČNB dává peníze komerčním bankám za reposazbu a komerční banky peníze dále půjčují klientům ve formě hypotéky. Zároveň ČNB za reposazbu zhodnocuje peníze, které ji komerční banky poskytnou v rámci depozitních produktů například spořících účtů. Samozřejmě to není přesně za reposazbu, jsou tam odchylky, ale tím se nebudeme zabírat. Reposazbou tedy dokáže Česká národní banka ovládat to, za kolik budou lidé zhodnocovat v bankách peníze a za kolik si budou půjčovat na bydlení atd. Je to tedy nástroj, kterým může některé věci ovlivňovat. Tím, že byla, a ještě pořád je extrémní inflace, tak ČNB snížila poptávku tím, že lidé najednou nemají dostupné levné peníze z úvěrů. Tím, že se snížila poptávka, tak je vyvíjený tlak na potlačení růstu spotřebitelských cen. Zároveň lidé mají k dispozici depozitní nástroje, které jim přináší výnos, na který dříve nebyli zvyklí a můžou si peníze aspoň trochu zhodnotit. Jedná se o proces, který je krátkodobý, kdyby byly sazby vysoko moc dlouho, tak by to zabilo ekonomiku. Teď známe další díl skládačky.

Dluhopisy

Poslední díl skládačky je pochopit, jak fungují dluhopisy.

Dluhopisy jsme si vysvětlovali zběžně v podcastové epizodě 7, ale pojďme si to připomenout. Zároveň se k dluhopisům dostaneme i v budoucích článcích, kde probereme dluhopisy do hloubky a stinnou stránku těchto nástrojů. Dnes se, ale budeme bavit o státních dluhopisech, kterých se mračna netýkají. Klasický státní kupónový dluhopis funguje tak, že státu půjčíš určitý obnos peněz na určitou dobu za určitý výnos a na konci dostaneš peníze zpět. Peníze státu půjčíš skrz nákup cenného papíru – dluhopisu. Čím je delší doba splatnosti čili doba, za kterou dostaneš peníze zpět, tím vyšší zhodnocení za dluhopis očekáváš. S dobou se ti totiž zvyšuje riziko, že budeš peníze na něco potřebovat a zároveň riziko, že se v tomto případě státu může něco stát a pak by ti peníze nevrátit (to je ovšem malá pravděpodobnost). Když si ukážeme příklad, tak může být třeba rok starý dluhopis se splatností na 4 roky s výnosem 2 %. Tím, že jde o státní dluhopis, kde je riziko skoro nulové, tak je zhodnocení malé. Znamená to tedy, že když nakoupím dluhopis za 100 000 Kč, tak dostanu na konci roku první kupón čili zhodnocení 2 %, druhý rok znova, třetí rok znova a čtvrtý rok dostanu poslední kupón a zároveň nominální hodnotu čili vložené peníze. Zhodnocení bude podrobeno srážkové dani 15 %. Peníze se mi tedy zhodnotily lépe, než kdyby mi ležely na účtu a po čtyřech letech s nimi mohu dál nakládat. Tohle byl poslední díl skládačky a pojďme si to teď vše složit dohromady.



Aktuální situace a výnos dluhopisu do splatnosti

Pojďme uvažovat o stejném dluhopisu čili dluhopis s kupónem 2 % na 4 roky. Tento dluhopis jsem koupil před rokem a jelikož nutně potřebuji své peníze zpět na třeba opravu auta, tak potřebuji dluhopis někomu prodat. Dneska je ale jiná situace než před rokem. Jsou vysoké úrokové sazby a na spořícím účtu dostaneš bez problému 5 %. Stejně to ale zkusím a zeptám se tě. Koupíš si ode mě prosím tento dluhopis se zhodnocením skvělých 2 %? zkus se nad tím zamyslet. Koupíš ho? Jasně že ne. 2 % jsou pro tebe nezajímavé, protože v jistějším a likvidním produktu jako je spořící účet máš 5%. Dostal jsem tedy odmítnutí. A dostal bych ho nejspíš od každého z vás, kdo posloucháte. Není tedy poptávka po mém dluhopisu. Co tedy musím udělat? Musím snížit cenu, ať máš ochotu ode mě dluhopis koupit. Je to dluhopis s nominální hodnotou 100 000 Kč a já ti ho tedy nabízím za 80 000 Kč, jelikož ty peníze opravdu potřebuji. Koupíš ho? Teď už je to zajímavější, pojďme se na to mrknout. Pokud ty koupíš dluhopis za 80 000 Kč a víš, že za 3 roky dostaneš zpět 100 000 Kč, tak se ti peníze zhodnotí víc než o 20 %, konkrétně 25 %. k tomu ještě dostaneš 3x kupón za 2 % ze 100 000Kč, takže na tom za celou dobu uděláš 31% zhodnocení. To je pořádný rozdíl co? Pokud si to přepočteme na celkové hrubé zhodnocení p.a., tak to dělá 9.83 % p.a. Tohle je princip toho, co se teď s dluhopisy děje. Jsou pro zhodnocování peněz nezajímavé, takže klesla jejich cena. To že jsou nezajímavé ovlivňuje úroková sazba od ČNB a my je teď můžeme nakoupit ve slevě. Investiční poučka říká, že když klesají úrokové sazby, klesá i cena dluhopisů, ale tím roste jejich výnos do splatnosti. Ualá, pokud ti to docvaklo, tak máš před sebou skvělou investiční příležitost s jistým zhodnocením. Abych tomu ale dodal šmrnc, tak po tobě určitě nechci, ať někde hledáš státní dluhopisy ve slevě. O to všechno se ti může postarat dluhopisový fond, který takové dluhopisy nakupuje a starost s případným prodejem a s celým procesem ti odpadá. Zároveň ti odpadá povinnost danit výnos a pokud budeš chtít peníze vybrat, tak máš peníze do pár dní k dispozici. Zároveň díky fondu samozřejmě dojde k diverzifikaci. Jak si ale spočítat výnos? Tady to tak jednoduché není, ale naštěstí se o to postará zvolený fond. Každý fond má svůj factsheet, ve kterém najdeš výnos do splatnosti p.a. a zároveň modifikovanou duraci, která udává o kolik % se změní výnos při změně úrokové sazby o 1 %.


Příležitost

Když se podíváš na výnos takových dluhopisových fondů, tak dokázaly třeba po krizi v roce 2009 a 2010 udělat i 20 % za rok. Jedná se výjimečný stav, který trvá jen chvíli a za pár let budou dluhopisové fondy nejspíš zase bez zajímavého výnosu. Pro představu, můj oblíbený dluhopisový fond složený ze státních dluhopisů má aktuálně díky nakoupeným levným dluhopisům zhodnocení do splatnosti 7,8 % p.a a výnos ještě poskočí nahoru ve chvíli, kdy úrokové sazby poskočí dolů. Tohle je edukační tip desetiletí a jak jistě tušíš, tak dle zákona nejde o investiční doporučení. Pokud chceš pomoct s výběrem fondu, nebo s čímkoli ohledně financí, tak se na mě neváhej obrátit, protože moje poslání je ať máš finance v cajku!

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page