V tomto článku se podíváme na plánované změny u penzijního spoření a stavebního spoření. Oba dva jsou to spořící produkty podporované státem a každý z nich má svůj význam na trhu. Často se setkávám s tím, že mnoho lidí má o těchto produktech špatné informace, případně je nevyužívá ke správnému účelu. V dnešní době se zároveň mluví o změnách, které teprve nastanou a bylo by vhodné říct, jak to doopravdy je.
Jak spořící produkty vlastně fungují?
Pojďme se první v rychlosti podívat na to, k čemu tyto produkty slouží a jak fungují. Začněme stavebním spořením, to je určené k tomu, abychom si naspořili základní kapitál k řešení nějaké budoucí bytové potřeby. Funguje tak, že si odkládáme peníze na stavební spoření, a při naspoření 20 000 Kč za rok dostaneme státní příspěvek
2 000 Kč. Stavebko má vázací dobu 6 let, po kterou můžeme dostávat tento státní příspěvek, ale zároveň peníze nemůžeme vybrat. Na první pohled se může zdát, že jde o poměrně výhodnou nabídku, jelikož státní příspěvek je vlastně 10% z vkladu. To sice ano, ale 2000 dostaneme pouze jednou ročně z nového vkladu, takže předchozí vklady už 10 procenty zhodnocovány nejsou. Pokud to takto jde 6 let v kuse, tak vklad například hned z 1 roku leží skoro 5 let ladem. Nicméně stavební spoření se zhodnocuje nejen díky státnímu příspěvku, ale vklady jsou zhodnocovány i daným úrokem, který se odvíjel podle aktuální situace na trhu při sjednání spoření. V běžné době se ale bavíme o zhodnocení kolem 1-2%. Zároveň se u stavebka platí nemalé výdaje, a to daň z výnosů, vstupní poplatek a poplatek za vedení účtu. Výdaje jsou většinou skoro stejně vysoké jako výnos bez státních příspěvků, takže ve finále z produktu získáme pouze státní příspěvky. Když si to přepočítáme na výnos p.a., tak na šestiletém horizontu to dělá cca 4.1% p.a.
Nicméně stavebko není určené ke sbírání státních příspěvků, stavebko je určené k tomu, aby si lidé začali odkládat na bytovou potřebu, a to co si nenašetří ze svého, mohou díky stavebnímu spoření získat úvěrem. No a úvěr ze stavebního spoření může být velmi výhodný kor v dnešní době, kdy jsou úrokové sazby vysoké. Pokud ti doma leží v šuplíku stavebko, tak třeba na rekonstrukci, kterou plánuješ můžeš mít úrok klidně za 3%, což bez stavebka nikde nezískáš.
Penzijní spoření funguje tak, že si opět odkládáme peníze na spořící produkt a ke svému vkladu dostaneme státní příspěvek. Ten je ve výši až 230 Kč měsíčně a na penzijko nám může přispívat i zaměstnavatel. Všechny prostředky leží buď v transformovaném fondu, což je penzijní připojištění, nebo v účastnickém fondu, což je doplňkové penzijní spoření. Penzijní připojištění se už 10 let nedá sjednat, jedná se o zastaralý produkt, ve kterém se příspěvky zhodnocují cca 1% ročně. U účastnických fondů je to již zajímavější, protože tam se bavíme o zhodnocení klidně kolem 6% + státní příspěvek. Záleží, kterou strategii si účastník zvolí, nicméně tato forma odkládání dává konečně smysl. Bohužel stále kolem 3 000 000 lidí využívá zastaralé penzijní připojištění, většinou kvůli špatným informacím. Už deset let mohli své úspory zhodnocovat efektivněji.
Navrhované změny a co to znamená?
Penzijní i stavební spořitelny zažívají už teď poměrně divoké chvilky, protože se navrhují změny. Změny se týkají především státních příspěvků, ale i mnoho dalších věcí. Pojďme začít stavebkem, tam je toho méně.
Změny u stavebka
Jelikož lidé využívají stavebko k chybnému účelu – ke zhodnocování prostředků, tak v rámci úspor ve státním rozpočtu stát nechce dál tento produkt podporovat. Stát ví, že si lidé moc úvěr ze stavebka neberou a stavebko sjednávají spíše pro spoření dětem či ke zhodnocování volných prostředků, přitom když si to propočítáme, bavíme se pouze o 4% p.a.. Tyto 4% p.a. nicméně stát stojí ročně obrovské náklady a do budoucna stát stavebko nebude dotovat. U nových smluv má dojít ke snížení státního příspěvku na 0 a u stávajících smluv na polovinu. Některé stavební spořitelny slibují klientům, že když k tomu dojde, státní příspěvky dorovnají ze svého. Mnoho lidí kvůli plánovaným změnám smlouvy ruší a od stavebních spořitelen odchází. Myslím si, že je to logický krok, a pokud si účastník nemá v plánu brát úvěr, tak má mít peníze jinde. Alespoň to tedy trochu kopne do lidí, aby nad svými penězi více přemýšleli. Ke zrušení státních příspěvků by mělo dojít během příštího roku.
Změny u penzijka
Aktuálně probíhá na zasedání vlády několik čtení návrhu změny novely zákona o penzijku a souvisí to s obrovským problémem. Konkrétně s budoucím velkým schodkem ve státním rozpočtu na důchody z důvodu nepříznivé demografické situace. Lidsky řečeno, bude mnohem více důchodců, než dnes a méně pracujících lidí. Bude tedy více lidí, kteří ze státní kasy berou peníze a méně lidí, kteří do ní sypou. Proto se mluví o penzijní reformě, nicméně pro vládu je extrémně těžké reformu udělat. Ve chvíli, kdy do důchodů říznou, nebo se navýší odvody, vždy to vrhne u většiny populace negativní pohled na vládu. Je třeba postupovat po malých krůčcích a první krok je penzijko. U toho vláda plánuje navýšit státní příspěvek, aby lidi více motivovala, ať se na penzi připraví sami.
Má se zvednout státní příspěvek na 340 Kč z dnešních 230 Kč, nicméně se posune i hranice příspěvků účastníka, ke kterým státní příspěvek náleží. Maximální státní příspěvek klient obdrží při investování 1700 Kč měsíčně a minimální příspěvek bude náležet k místo stávajících 300 Kč -> 500 Kč. Jsou tu ale další změny. Nově už nebudou nejspíš dostávat státní příspěvky lidé pobírající starobní důchod, čehož dnešní důchodci hojně využívají a stát jim to do teď dotoval. Další změnou by měla být možnost, aby si penzijní společnosti sestavili vlastní fondy. Za mě je to super krok, jelikož se zvýší konkurenceschopnost penzijních společností a tím by se měl zvýšit i budoucí výnos pro lidi, kteří si peníze do těchto alternativních fondů přesunou. Důležitá změna by se měla týkat i minimální doby spoření pro udržení státní podpory, která je nyní 5 let a měla by se zvednout na 10 let. Pokud by si tedy účastník chtěl vybrat peníze dříve, státní příspěvky by musel vrátit. Konkurence schopnost se zvýší i díky plánovanému zjednodušení přechodu z penzijního připojištění do doplňkového penzijního spoření, a to i mezi penzijními společnostmi. U výběrů ještě chvíli zůstaneme, ministr Jurečka chce, aby došlo ke zrušení jednorázových výběrů. Při dospoření by tedy bylo možné prostředky vybírat pouze rentou, nicméně zrovna tato změna se do návrhu ani nedostala. Média se nicméně zrušení jednorázového výběru chytla a vrhla tak na celou situaci velmi negativní stín. Vypadá to pak, že produkt jde proti lidem a bohužel lidé, kteří si data neověřují a hledí jen na média, tak začali penzijka vybírat i s vědomím toho, že přicházejí o státní příspěvky. Je důležité zmínit, že změny byly navrženy tak, aby platily od nového roku. Vláda je s celým procesem ve zpoždění a možná se to nestihne, takže by se zavedla možná jen část změn a část v průběhu roku 2024. Nicméně zatím není nic potvrzené ani schválené a finální stanovisko teprve bude.
Je tedy zaprvé zbytečné jakékoli kroky dělat a zadruhé většina změn jsou pozitivní, pokud jim člověk rozumí. Například navýšení hranic i státních příspěvků je nevyhnutelné kvůli inflace. Počkejme si, jak vše bude vypadat, určitě tě o finální verzi budu informovat.