
Jedno z nejdůležitějších témat osobních financí je zajištění na období penze. Většina lidí do vzdálené budoucnosti nepřemýšlí, nicméně pokud věnujete pár minut času k přečtení tohoto článku, tak se dozvíte prognózu, data ovlivňující náš budoucí důchod, zajímavá čísla a možná řešení vedoucí k finančně bezstarostnému důchodu. Pojďme se společně podívat realistickým pohledem do budoucnosti a zabezpečit sebe a naše blízké :)
„Každý je starý tak, jak mu dovolí důchod.“
Daniel Kroupa
Demografická situace a důchodová prognóza
Na vývoj důchodů má velký vliv demografická situace v ČR, která popisuje vývoj populace založený na obnově obyvatelstva důsledkem rození a vymírání. Níže můžeme vidět dva grafy založené na datech z Českého statistického úřadu, které tuto situaci popisují.

Graf první nám ukazuje jednoduchou prognózu vývoje populace pomocí třech křivek. Křivka modrá znázorňuje pokles aktivně pracujícího obyvatelstva (ti, kteří přivádějí peníze do státní kasy) v čase. Křivka červená znázorňuje růst důchodců (ti, kteří berou peníze ze státní kasy). Zelená křivka znázorňuje děti. Co to podle Vás způsobí? Jaké to bude mít dopady?

Druhý graf nám znázorňuje několik jevů, které nárůst důchodců a pokles aktivně pracujících lidí způsobí. Na vodorovné ose je počet lidí v tisících (ze vzorku sčítaných lidí v roce 2019 a predikce vývoje v roce 2059) a na svislé ose je věk těchto lidí. Můžeme vidět, že v roce 2019 bylo velké množství lidí ve věku 40 až 50 let, což jsou tzv. Husákovy děti (vlna vysoké porodnosti po normalizaci na začátku 70 let minulého století). Dále můžeme na grafu z roku 2019 vidět skoro poloviční pokles množství populace ve věku 0-20 let. Na grafu predikující demografickou situaci v roce 2059 můžeme vidět jev postupného prodlužování věku dožití, jelikož se oblast důchodců posune o pár let nahoru. Zároveň Husákovy děti budou dávno v důchodovém věku, takže se tato silná oblast posune na věkové ose směrem nahoru. Tak samo se po věkové ose posune do produktivního věku slabší skupina lidí, kteří jsou aktuálně děti a studenti. Opět se ptám, jaký si myslíte, že to bude mít dopad na státní kasu a důchody?
Dopady vývoje populace a predikce vývoje důchodového systému
Jelikož počet lidí, kteří do státní kasy peníze přinášejí klesne a počet lidí, kteří ze státní kasy peníze berou stoupne, tak se musí něco stát. Aktuálně na jednoho důchodce odvádí do státní kasy peníze 2 zaměstnanci a v roce 2060 bude na jednoho důchodce odvádět peníze jeden zaměstnanec. Jsou čtyři možné řešení:
1) Nic se nezmění a stát se začne ještě více zadlužovat
2) Sníží se důchody až o 50%
3) Zvýší se odvody státu - podstatně vyšší daně
4) Podstatně se zvýší věk odchodu do důchodu
První varianta nepřichází v úvahu a ostatní tři nejsou příznivé. Při snížení důchodů se mnoho lidí dostane do existenčních problémů, při razantním zvýšení daní mladí lidé nebudou chtít pracovat a vznikne velká nezaměstnanost a posouvat věk odchodu do důchodů nejde pořád. Nejspíš se dočkáme kombinace, kdy se lehce sníží důchody, lehce zvýší daně a možná se ještě o něco zvýší věk odchodu do důchodu. S těmito informacemi bychom měli počítat a na období penze se správně zabezpečit.
Možné řešení pro každého
Stát samozřejmě o tomto problému ví, a proto se snaží motivovat občany k odkládání vlastních úspor. Motivuje je k odkládání peněz do produktu, který využívá ke spoření podle průzkumu (Produkty, které Češi využívají ke spoření z roku 2019) 45% Čechů. Jedná se o tzv. "penzijko" neboli penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření. Ke vkladu v určité výši dostane účastník stání příspěvek v určité výši. Pokud přispívá 1000 Kč měsíčně, tak od státu dostává 230 Kč měsíčně, což je rovnou navýšení vloženého kapitálu o 23%. Tabulku příspěvků můžeme vidět níže.
Úložka | 300 Kč | 400 Kč | 500 Kč | 600 Kč | 700 Kč | 800 Kč | 900 Kč | 1000 Kč |
Státní příspěvek | 90 Kč | 110 Kč | 130 Kč | 150 Kč | 170 Kč | 190 Kč | 210 Kč | 230 Kč |
To není vše! Do "penzijka" může účastníkovi přispívat i zaměstnavatel a všechen kapitál (příspěvek účastníka, státní příspěvek a příspěvek zaměstnavatele) se ještě zhodnocuje. Teď by bylo vhodné si říct rozdíl mezi penzijním připojištěním (dále PP) a doplňkovým penzijním spořením (dále DPS). Od roku 2013 PP nelze sjednat a jedná se o zastaralý produkt, který kapitál investuje do tzv. transformovaných fondů, které mají zhodnocení pod 1% ročně (nic moc co?). U DPS si účastník může vybrat strategii investování do účastnických fondů, a to konzervativní, vyváženou, nebo růstovou. Ty nejvýnosnější penzijní fondy mohou mít i zhodnocení nad 6% ročně. Rozdíl ve výnosu na delším časovém horizontu mezi PP a DPS je diametrální a velký vliv má na něj složené úročení, o kterém si můžete přečíst v rubrice investice. V ideálním případě si účastník peníze vybere po dovršení 60 let (pokud smlouva trvá alespoň 5 let). V takovém případě dostane celý kapitál a pokud si zvolí výplatu rentou, tak nemusí kapitál ani danit. V případě dřívějšího výběru přijde o státní příspěvky, ale zhodnocení ze státních příspěvků mu zůstane. Ještě zmíním jeden rozdíl a to, že u PP bylo možné 50% kapitálu vybrat po 15 letech, u DPS to možné není (vnímám to jako pozitivum, peníze jsou prostě určené na penzi). Některé penzijní společnosti mají u růstových strategií postupný přesun do konzervativních fondů s blížícím se důchodovým věkem, což zajistí maximální výnos ze začátku spoření a maximální bezpečí na konci spoření. Pro klienty využívající PP, kteří mají v plánu výběr za delší dobu než 5 let výhradně doporučuji převod do DPS, který účastníka stejně jako založení nového DPS nic nestojí.
Pojďme se podívat na jednoduchý případ :) Pokud si účastník od svých 18 let začne posílat 1000 Kč měsíčně na DPS s růstovou strategií (pro výpočet použito 5% zhodnocení p.a.) a výběr provede v 65 letech (předpokládaný věk odchodu do důchodu), tak za celou dobu přispěje 564 000 Kč, nasbírá na státních příspěvcích 129 720 Kč a kapitál zhodnotí o 1 995 041 Kč. Celkově tak půjde do důchodu s 2 688 761 Kč. Pokud by peníze účastník po celou dobu posílal do starého PP, kde je zhodnocení pod 1% p.a., tak by měl na konci 800 000 - 900 000 Kč. Je to diametrální rozdíl že?

Nezapomínejme na Inflaci. 2 688 761 Kč se započítáním průměrné inflace 2,3% bude mít za 47 let hodnotu jako 923 416 Kč. Není to tedy takový boom jako několik milionů. Bylo by tedy vhodné si odkládat více než 1000 Kč měsíčně a k tomu doporučuji využít podílové fondy. DPS je základ a doporučuji ho do příspěvku 1000 Kč měsíčně, protože při vyšším příspěvku už účastník nedostává vyšší státní příspěvek. Pokud má můj klient více volného kapitálu, který chce využít v období penze, tak s ním vytvořím investiční portfolio jako doplněk k DPS. Výhodou je, že dokážeme na dlouhém časovém horizontu díky složeného úročení a vyššího % p.a. u podílových fondů dosáhnout krásného výnosu a klient tak bude na stáří finančně zajištěný. Pro konkrétnější výpočty, informace a případné domluvení schůzky pro sjednání DPS, převodu PP na DPS a sjednání investic mě neváhejte kontaktovat :)
Váš poradce v oblasti financí, Martin Žák